Ludvík Ševčík a Nadační fond Apollo vrací život k Apollonovu chrámu

Ludvík Ševčík, zakladatel nadačního fondu Apollo, se rozhodl vrátit život louce a pláži pod Apollonovým chrámem.

Místo, které dříve ožívalo hlasy místních z pláže a výhledu na ikonickou dominantu nad Mlýnským rybníkem (kterému ale místní neřeknou jinak než Apollo), postupně zarostlo rákosem a náletovými dřevinami. Dnes se díky iniciativě místních nadšenců znovu nadechuje a my jsme si s Ludvíkem Ševčíkem povídali o tom, jak celý nápad vznikl, co vše obnášelo vyjednávání s úřady a jakou podobu má mít pláž pod Apollonovým chrámem v budoucnu.

Jak nápad obnovy louky a pláže pod Apollonovým chrámem vznikl?

Pamatuju si to tady ještě z dob, kdy tu bývalo přírodní koupaliště. Za námi v lese můžete dodnes vidět původní budovy a na místě, kde teď sedíme, bývala posečená louka, kam chodila spousta místních. Po revoluci se o okolí ještě nějaký čas staraly Lesy ČR, ale později se ukončilo financování a údržba přestala být prioritou. Louka postupně zarostla náletovými dřevinami a rákosem. Příroda je mocná a neustále se snaží prorůstat, proto je důležité o ni pečovat a louku pravidelně udržovat. Když se tak neděje třeba deset let, je to opravdu vidět.

S manželkou jsme sem často chodili se psem na procházky a bylo nám líto, jak celé místo zarůstá. Začali jsme zjišťovat, co bychom mohli udělat pro jeho obnovu. Sami jsme ale neměli prostředky, které bychom do projektu mohli investovat, proto jsme založili nadační fond. Díky tomu s námi začaly komunikovat Lesy ČR a postupně se přidali i další pamětníci, kterým záleželo na tom, aby se to tu znovu zazelenalo a ožilo. Na začátku nám velmi pomohly právě Lesy ČR a Agentura ochrany přírody. Původní impulz přišel ode mě a mé ženy, ale postupně se vytvořila skupina lidí – ochránců přírody, památkářů i místních obyvatel – kterým na místě záleželo. Bez jejich podpory by se to nepovedlo.

S Lesy ČR jsme uzavřeli dvouletou nájemní smlouvu. Ta letos v prosinci končí, už jsem požádal o její prodloužení, ale zatím čekáme na vyjádření.

Hned po podpisu smlouvy jsme začali shánět finanční prostředky – obvolávali jsme firmy a oslovili také vedení města Břeclav. Město nám poskytlo počáteční podporu 30 000 Kč, za což děkuji panu starostovi Pěčkovi. Pozemky spadají do katastru Břeclavi, ale sousedí s Lednicí.

Koupili jsme bubnovou sekačku a pustili se do první seče. Začali jsme pořádat čistící brigády a o projektu jsme informovali veřejnost. Zpočátku byl zájem velký, později ale trochu opadl – čím víc brigád se konalo, tím méně dobrovolníků přicházelo. Neplatí to ale vždy – například dnes jsem měl nahlášených sedm lidí, a nakonec nás přišlo

sedmnáct, z čehož mám velkou radost. Přidali se i čtyři studenti, které přivedla jedna slečna, která mě původně kontaktovala.

Práce pokračuje dál. Já chodím do zaměstnání, takže se na louku dostanu hlavně o víkendech. Pan Vališ z Hlohovce nám daroval lavičky, které sám vyrobil. Lesy ČR nemají kapacitu na obnovu a údržbu takových lokalit, takže jsme rádi za každou pomoc. Letos se nám také podařilo pořídit vozík a díky podpoře Dobrovolného svazku obcí LVA ve výši 15 000 Kč jsme mohli koupit další nástroje na údržbu keřů. Ty využíváme k udržování cesty kolem rybníka, aby se dala obejít a lidé nemuseli chodit po silnici. Do budoucna bychom tu rádi vytvořili i lávku pro pěší. Kraj plánuje opravu části silnice a rozšíření hráze, takže by se mohla pěšina zřídit v rámci tohoto projektu – zatím ale neznáme termín realizace.

Jak reagovala veřejnost a místní obyvatelé, když jste s obnovou začali?

Většina reagovala pozitivně. Samozřejmě se našli i tací, kteří mi psali, že pozemky patří Lesům ČR, a tudíž by se měl o obnovu postarat stát. Jiní na louku chodili na bylinky a nelíbilo se jim, že se prostředí mění.

Dnes už na podobné komentáře nereaguju – beru to jako součást věci. Je to diplomacie a nechceme se dostávat do konfliktů, spíš dáváme věcem čas.

Kdo všechno tvoří jádro fondu a jak se mohou další lidé zapojit, pokud by měli zájem?

Jádro fondu tvořím já a moje manželka, která mě hlídá. Náš syn se stará o účetnictví, dcera pomáhá s marketingem. Dobrovolníky, kteří se účastní brigád, obvolávám osobně. Na menší práce se nejvíce zapojuje naše rodina a přátelé, ale na větší akce, jako je sečení nebo hrabání louky, potřebujeme více lidí.

Spolupracujete i se školami v okolí?

Ano. Spolupracujeme se Základní školou Komenského v Poštorné a také nás navštivily děti z Valtic. Pomáhají nám i okolní obce – Lednice, Břeclav, Valtice.

Úzce spolupracujeme s ochráncem přírody Filipem Šálkem, který nám před každým sečením radí, jak postupovat, aby se zachovala místní flóra. Letos bychom měli získat i podporu od Agentury pro ochranu přírody a krajiny, protože při sečení zanecháváme po okrajích a uprostřed neposečené pásy.

Který zásah byl podle vás nejviditelnější?

Jednoznačně to, že je znovu vidět Apollonův chrám. Když se podíváte na fotky původního stavu, uvidíte, že dříve byl úplně schovaný v zeleni. Dnes se můžete projít po louce a kochat se výhledem na chrám – to je pro mě největší radost.

Pamětníci říkají, že voda bývala dřív čistší, ale tomu příliš nevěřím – tehdy se totiž na polích hnojilo ledasčím a voda z rybníka se používala na závlahy.

Když jsme s obnovou začínali, byl po břehu rybníka natažený igelit, aby neprorůstal rákos. Jen jeho odstranění nám zabralo spoustu času.

Je něco, co byste udělal jinak?

Do budoucna bych chtěl nechat odfrézovat pařezy, které zůstaly po kácení, protože komplikují sečení. Ale jinak jsem spokojený – je vidět, že se sem po letech zase vrací lidé. Chodí sem na procházky, běhat nebo se otužovat.

Jaké máte osobní přání pro Apollonův chrám a jeho okolí?

Přál bych si, aby se Apollonův chrám opravil a aby se kolem rybníka dalo projít po cestě, a ne po silnici. Výhled z chrámu je nádherný, a právě tohle jsou poslední „černé tečky“, které tady zbývají.

Příroda v okolí je krásná a zasloužila by si víc pozornosti i ocenění. Mě ta práce baví – i když je náročná, výsledky jsou vidět. Manželka mi sice občas vyčítá, že nemám doma posečenou zahradu, ale já jí říkám: „Dneska nemůžu, musím na Apollo.“ Mám to tady rád, je to relax.